Co je to hlubinná regresní terapie?

Je to alternativní způsob řešení našich potíží bez použití farmaceutických výrobků, bez použití hypnózy, manipulace nebo sugesce.

Tato metoda vychází z předpokladu, že člověk je tvořen 3 částmi: fyzickým tělem, psychikou a duchem. Psychika je zde nástrojem ducha a ovládá tělo. Poslední dobou se objevuje stále více chorob, které mají psychosomatické příčiny. Existuje již dokonce vědní obor psychosomatika, který tyto vazby zkoumá.

Současné psychosomatické potíže lidí jsou důsledkem traumat prožitých v minulosti. V důsledku traumat jsou příslušné části těla a orgány oslabeny. Zároveň je v naší paměti každé trauma zaznamenáno společně se všemi okolnostmi, které se traumatu týkaly. Nerozhoduje, zda si na ně dokážeme vzpomenout nebo ne. Na základě podobných rysů našich současných zážitků a událostí, které nastaly při traumatu, naše paměť může přenést pocity, bolesti apod. z okamžiku v době traumatu do současnosti. Výsledkem pak mohou být potíže, které zdánlivě z pohledu západní medicíny nemají žádnou příčinu. Může se jednat například o strach z hlubší vody. Jako malí jsme mohli prožít nějakou nehodu, kdy jsme se ve vodě nemohli nadechnout nebo jsme se nadechli vody. Nyní se nám tyto obavy mohly vyvolat na koupališti, když jsme viděli skupinku lidí se pro pobavení vzájemně potápět. Tato traumata nemusí pocházet pouze z našeho dětství. Mohou na nás působit z mnoha našich minulých životů.

Regresní terapie tato negativně působící traumata vyhledává a řeší je. V okamžiku jakýchkoli našich potíží a bolestí se nám automaticky zužuje vědomí. Čím větší bolest prožíváme, tím více se nám vědomí zužuje a my vnímáme čím dál méně informací vyskytujících se v danou chvíli a čím dál více se svojí myslí zaměřujeme pouze na naši bolest. Regresní terapie pomocí opakovaného procházení traumatickou událostí pomáhá toto zúžené vědomí rozšiřovat. Doplňují se nám informace a souvislosti. Začínáme si čím dál více uvědomovat, že událost v minulosti s naší současnou situací nesouvisí. Pochopíme, co a proč se v traumatické události stalo. Postupně o traumatickou událost ztrácíme zájem a její vliv na nás přestává působit. Traumatická událost nezmizí. Jen je doplněná o další informace, které se při případné budoucí podobné situaci objeví všechny společně. Tím už na nás nebude působit pouze strach o život (viz příklad s vodou), ale také všechny další informace včetně té, že toto trauma již patří minulosti. Tím se zamezí jejímu dalšímu negativnímu vlivu na nás.

Tato metoda se opírá o vědecké základy, které používá, učí a sepsal do knih Ing. Andrej Dragomirecký. Tento muž je profesor psychologie h.c. Baltické pedagogické akademie a člen Mezinárodní akademie psychologických věd. Jeho praxe má velmi kvalitní teoretickou základnu teorie osobnosti. Ta dává velice jasný, logický a plastický obraz mechanismů, kterým člověk podléhá a které ovládají jeho život.